Autobusem do Řecka

Videosekvenci Autobusem do Řecka si lze stahnout  zde .

Většina cesty autobusem nám propršela. Zvlášť výhružně vypadala situace v Srbsku, kde právě začínaly květnové záplavy. Avšak na řeckém území se již tu a tam usmívalo sluníčko. Korintský záliv jsme přejeli přes úžasný závěsný most spojující pevninskou část Řecka s Peloponéským poloostrovem a brzy jsme byli v přístavu Kilini. Odsud cesta trajektem do hlavního stejnojmenného hlavního města Zakynthos trvá zhruba jednu a půl hodiny. Polovička účastníků zájezdu pak odjela autobusem do letoviska Tsivili, zatímco my jsme vystoupili poblíž pláže Laganas v zálivu téhož jména a ubytovali se v penzionu Sea View. Stahnete-li si panoramatický obrázek "Část pláže Laganas" a zvětšíte-li si jej, uvidíte zcela vlevo ostrov Marathonisi, tzv. Želví ostrov, před nímž je ostrůvek Agios Sostis, spojený s přístavem malým můstkem. Na pravém okraji je taverna Blue Sea, sousedící s naším penzionem Sea View. A uprostřed snímku pak discount shop Market, kde bylo lze nejlaciněji nakoupit potraviny, zeleninu, pivo, víno či olivový olej. Vařili jsme si z dovezených zásob, avšak rajčato-cibulový salát pokapaný panenským olivovým olejem s příchutí citronu z místních zdrojů neměl chybu.

Část pláže Laganas

Obrázek Část pláže Laganas si můžete stahnout  tady  .

A propos, řecká kuchyně. Pochopitelně jsme navštívili několik taveren, ať už to byla sousední spřátelená a příjemná Blue Sea nebo honosná El Greco přímo v Laganas, ve které nás velmi mile přivítala a obsluhovala majitelka taverny. Při první návštěvě hlavního města Zakynthos bylo jen otázkou času, který z "naháněčů" nás vyhladovělé přesvědčí o nevyhnutelnosti návštěvy právě jejich taverny. Jeden z nich nabízel bezkonkurenčně nejnišší cenu gyrosu v pitě. Fór spočíval v tom, že se účet platil big bossovi, u něj už ovšem za cenu obvyklou. Nicméně jejich vepřový i kuřecí gyros, spláchnutý osvěžujícím Amstelem, chutnal výborně. Při naší pěší túře přes pohoří Skopos jsme se na konci Argasi zastavili před výstupem do kopců v místní taverně. Ačkoli jsme si objednali pouze řecké saláty a oblíbený Amstel, obzvlášť jsme si pošmákli. A ta sladká tečka v podobě koláče od majitelovy maminky. Je-li jeden v Řecku, musí ochutnat gyros na talíři či v pitě, jakýkoli řecký salát v čele s tuna salátem, souvlaki, musaku, tsatsiki, špenátový nebo pomerančový koláč,... A řecké domácí víno, o něm bude ještě řeč.

Penzion Sea View má vskutku perfektní polohu. Na další vidosekvenci máte možnost shlédnout odpolední siestu, kdy naše balkony poctil návštěvou udatný tesařík. Zároveň také zahradu před penzionem, jejíž trávník pan domácí pečlivě udržuje. Na zahradě pak lehátka se slunečníky, vše zdarma, resp. v ceně. Ze zahrady sejdete pár schůdků, přejdete asi pět metrů přes písečnou pláž a jste v Jónském moři s průzračně čistou vodou s velmi pozvolným vstupem a písečným dnem. Úžasné, plážovou výbavu vůbec nepotřebujete!

Penzion Sea View

Videosekvenci Penzion Sea View si lze stahnout  zde .

To však ohledně polohy penzionu není všechno. Jak známo, v zálivu Laganas sídlí mořská želva Carreta carreta. Dospělé želvy připlouvají v březnu a odplouvají koncem srpna, aby v mezidobí nakladly vajíčka v hnízdech v zátokách místních pláží, především na Kalamaki, Dafni, Gerakas a na Želvím ostrově. Želvy a vylíhlé želvičky jsou samosebou přísně chráněné. Nicméně je to obrovské lákadlo pro turisty, takže jsou pořádány lodní výpravy za zhlédnutím dospělých želv ve volném moři. No, a největší výskyt želv je přímo naproti penzionu Sea View. Měli jsme tudíž želví představení zcela zdarma každou chvíli. Mohli jsme pozorovat dalekohledem, kterak vystrkují hlavičky k nadechnutí. Nebo si doplavat až k nim a přímo si je pohladit. Skvělý zážitek. V přístavu u ostůvku Agios Sostis mají místní rybáři "ochočených" pár želv a vy si můžete želvy rybářovým úlovkem nakrmit. Podívejte se na videosekvenci.

Želvy Caretta caretta v přístavu

Videosekvenci Želvy Caretta caretta v přístavu si lze stahnout  zde .

Ostrov má vlastní letiště nacházející se v rovinách mezi městy Laganas a Zakynthos, nedaleko pláží Kalamaki. Další bonus penzionu Sea View: mohli jsme pozorovat přílety a odlety letadel ze vzdálenosti necelých tří kilometrů. Míra nelenil a natočil přistání jednoho z nich přímo nad pláží Kalamaki.

Letadla nad pláží Kalamaki

Videosekvenci Letadla nad pláží Kalamaki si lze stahnout  zde .

Místem našich několikerých procházek byly pláže od Koukla Beach přes Agios Sostis Beach s tamnějším přístavem, Laganas Beach až po nejzazží přístupné místo Kalamaki Beach. Bratru dobrých šest kilometrů, lemovaných penziony, tavernami, bary, obchůdky. Velmi příjemné byly podvečerní toulky v klidnějších částech Laganasu vedoucí často olivovými sady. Většina z nich pokračovala večerní laganaskou hlavní třídou končíci "kruháčem" těsně před pláži. Tak tam to opravdu žilo: obchody, obchůdky, restaurace, taverny, bary, diskotéky, mládež na čtyřkolkách...

Během dovolené jsme podnikli dvě vlastní celodenní túry a dva výlety organizované cestovkou. Nepočítaje v to svižnou dvouhodinovou chůzi za nákupem tam a zpět do Lidlu. Nebo obdobnou ještě o deset minut delší, kterou si střihly naše milé ženy za prohlídkou místního zahradnictví.

Hned po jednodenní aklimatizaci v Laganas jsme si za příznivého počasí vyrazili do hlavního města Zakynthos. A pěšmo jsme dali téměř pětadvacet kilometrů. Šli jsme po pláži Laganas až na okraj Kalamaki. Měli jsme v úmyslu projít co nejblíže zakynthoskému letišti, což se nám také podařilo. Do středu hlavního města jsme přišli ulicí Kalvou, načež jsme zahnuli na nábřeží do zakynthoského přístavu. Prošli jsme si celé nábřeží - se zastávkou ve zmiňované taverně s bezkonkurenčně laciným gyrosem - až k Solomosovu náměstí. Před kostelem sv. Nikolase na Molu jakož i Sochou Slávy pořídili fotky, prohlédli si Solomosovu sochu a všechny budovy na náměstí včetně radnice. Přes náměstí sv. Marka jsme se dostali na ulici Alexandra Romase, pěší zónu zvanou Platia Rouga. Abychom se nevraceli stejnou cestou, vyšli jsme z města ulicí Agiou Lazarou, opět se přiblížili k letišti a přišli do Kalamaki. Honosnější částí Kalamaki se zřejmě dražšími hotely a penziony jsme se dostali na Kalamaki Beach. To už nám unavené nožky omývalo moře a bosky jsme se při okraji pláže vrátili do penzionu Sea View.

Obzvlášť vydařený byl náš druhý výlet. Usoudili jsme, že pohoří Skopos na poloostrovu Vasilikos, na nějž jsme se dívali od penzionu a z pláže Laganas a za nímž vycházelo Slunce, se musí nechat přejít. Jeli jsme dopoledním autobusem z kruháče (měl "jen" dvacetiminutové zpoždění) až na konečnou na autobusovém nádraží v Zakynthosu. Prošli jsme městem a prohlédli si nejprve Chrám Zjevení s nádhernou vnitřní výzdobou, údajně nejbohatší na celém ostrovu. Nemohli jsme vynechat prohlídku chrámu sv. Dionýsa s jeho charakteristickou zvonici, která je vlastně symbolem města. Do chrámu je přístup možný pouze se zahalenými rameny. Zamířili jsme směrem na Argasi na poloostrovu Vasilikos. Zjistili jsme, že i na této straně poloostrova jsou zajímavé penziony s malými či většími plážemi. Vyhlíželi jsme vhodnou tavernu, kde bychom lehce poobědvali před výstupem do kopců. Zvolili jsme jednu až téměř na konci Argasi a dobře jsme udělali. Velmi příjemné posezení, výtečné pohoštění a šmakézní obídek - jak zmiňováno výše. Věděli jsme, že někde v zatáčkách za Argasi musíme odbočit doprava, nahoru do kopečků. Otázka zněla: Kde? Potkali jsme Milenu B., která vyrazila po ránu o autobus dříve, kterak se vracela z míst nad pláží Dafni. Říkala, že si sama neriskla jít do kopců a že se vrací zpátky do Argasi a odsud nejspíše autobusem domů. Když už se nám zdálo, že jdeme příliš dlouho, zkusili jsme se zeptat místních, kde odbočit na Skopos. Tvrdili nám, že na druhou stranu do Kalamaki cesta prostě nevede. My jsme přesto jednu, která vypadala slibně, prubli. Na jejím začátku byla otevřená brána a o něco výše jsme se dostali do rozestavěné nedokončené osady, jakéhosi řeckého H-systému. Po chvíli z jednoho domku vyběhla paní, která tady zjevně byla coby ostraha osady. S úsměvem ve tváři nás rázně otočila - tudy prý ani omylem - vyprovodila nás k bráně, kterou pro jistotu uzamkla. Stačila nám sdělit, že do Kalamaki přes kopce rozhodně ne, jen a pouze zpátky přes Argasi. Jeden efekt náš neúspěšný pokus přece jen měl: z větší výšky jsme viděli, že do kopečků - kromě této - vede cest hned několik. Vrátili jsme se kousek zpátky směrem k Argasi a ejhle: nepatrná snadno přehlédnutelná cedulka u odbočky do kopců, směřující spíše do země než nahoru, avšak s nápisem Skopos. Tož tedy půjdeme tudy. Jistotu jsme neměli, zvlášť když se v dáli nahoře objevil lom. Cesta tam mohla končit. Bylo to napínavé, za každou zatáčkou jsme vyhlíželi, kudy dál a výš. A přitom se nám otevírala stále úžasnější panoramata ať už na Argasi, Zakynthos, Vasilikos či přes Jónské moře Peloponés na obzoru. Ukázalo se, že pohodlná cesta vede až na samý hřeben Skoposu. A tam jsme byli nadmíru odměněni. Mohli jsme si jakožto jediní návštěvníci prohlédnout klášter Panny Marie Skoposké. Je vskutku škoda, že klášter není více turisticky propagován. Ač renovován, pomaloučku začíná chátrat. Nu, a ty výhledy k našemu laganaskému zálivu, do vnitrozemí, na pohoří Vrachionas... Pokochali jsme se a vydali se na cestu dolů, do laganaského zálivu, do Kalamaki. Bylo jasné, že ještě několik stovek metrů půjdeme po pohodlné cestě. Avšak někde budeme muset sejít z této cesty a poblíž bývalých lomů sejít stezkami tak, abychom se dostali na úplný závěr pláže Kalamaki. Opět to bylo nějakou chvíli napínavé, než se ukázalo, že jdeme správně. Zvolená stezka vedla jednou velikou přirozenou přírodní skalkou. Nádhera. Na nejzazším cípu pláže Kalamaki jsme už byli prakticky doma. Nohy opět podstoupily úlevnou mořskou lázeň, pohodově jsme došli do penzionu. Fakt prima výlet.

Měli jsme před sebou ještě dva výlety organizované cestovkou Melissa travel ve spolupráci s CK Alexandria, a to jednak autokarový Okruh ostrovem - Island tour a druhak Kaiki - Lodní výlet. V obou nám průvodcem byla naše delegátka Míša.

Okruh ostrovem
Můžete si stáhnout Liborův záznam téměř celé naší Island tour  tady  (z kontextové nabídky kliknutím pravým tlačítkem a pak Uložit...) a prohlížet si jej - nejlépe pomocí Google Earth - zároveň s naším povídáním.
Jeli jsme nejprve autobusem (autokar na nás čekal v rodinném vinařství Calinico) v komorní sestavě čtrnácti účastníků - včetně Míšy a slečny delegátky z Alexandria CK - z Laganas na vyhlídku Bochali nad Zakynthosem poblíž zbytků původní benátské pevnosti. Nádherné výhledy na Zante (rovněž tří budov, které zůstaly ušetřeny před ničivým zemětřesením v r. 1953) a poloostrov Vasilikos s pohořím Skopos. Prohlídka rodinného vinařského podniku Calinico včetně ochutnávky jejich vín byla super. Takže není divu, že jsme tady nabrali dobře půlhodinovou časovou ztrátu. Jenom my jsme si koupili nejdříve jednu pětilitrovou krabici suchého červeného a druhou bílého. Po chvíli jsme zvážili, že ještě jedna pětilitrovka příjde vhod, neboť dobře víme, že uvnitř krabice je tzv. vemínko s vynikajícím řeckým vínem. No, chystáme big party, vysvětlili jsme majitelce vinařství. Pravda byla taková, že naše Jany měly svátek a krom toho do konce dovolené zbýval ještě celý týden. Spěchali jsme pak už autokarem - ne však tak, abychom nestačili vnímat krásu ostrova - do přístavu a zátočiny Agios Nikolaos. Tady nás čekal výlet motorovým člunem k Modré jeskyni a následně až téměř k nejsevernějšímu výběžku ostrova, k mysu Skinari. Opět úžasné s dovětkem, že kapitán člunu byl opravdu dobrý, hned zkraje nás uvítal mohutným českým Ahóóój, uměl s člunem a velmi zasvěceně a zajímavě vyprávěl.

Člunem do Modrých jeskyní

Videosekvenci Člunem do Modrých jeskyní si lze stahnout  zde .

Před námi byl opravdový bonbónek naší tour, pláž Navagio neboli pláž Ztroskotání. Takové odstíny modří v kontrastu s vápencovou bělí žádný fotoshop nedokáže, to umí jen Matka Příroda! Následující zastávkou byla Anafonitria, nejprve tradiční řecké produkty, pak klášter Anafonitria a následně oběd v místní taverně. Nic ve zlém, avšak Libora zaujal více místní oslík, prý jeho přítel, než řecký salát v taverně. Zastávka v Exo Chora stála za to. Pořídili jsme foto před více než dvoutisíciletém olivovníkem a znovu vzdali hold Přírodě. Podél pohoří Vrachionas jsme se dostali do poslední zastávky naší tour, do rodinné Lisovny oliv Aristelon poblíž vesnice Lithakia. Seznámili se z historií výroby extra virgin olive oil či pravého řeckého mýdla a štandopéde zamířili domů. Uznejte sami, nebyl to bezva výlet?

Lodní výlet
Výletní loď vyplouvala z přístavu Agios Sostis. Nejprve jsme směřovali do vod naproti penzionu Sea View, přičemž lodivod na přídi vyhlížel želvy. My "znalí", kamáradi želv od našeho penzionu, jsme na rozdíl od ostatních účastníků výletu až tak překvapeni nebyli, když lodivod zvolal: Želva! Poté jsme se přiblížili k břehům poloostrova Marathias, takže jsme mohli obdivovat různá skaliska, zákoutí, pláže (např. jsme viděli a přímo ucítili sirnou pláž) a hlavně krásy Keri Caves - jeskyní Keri. Tam také u jedné nádherné kaménkové pláže kapitán ukotvil loď a my se mohli vykoupat. Po téhle mňamce sám kapitán s lodivodem podávali oběd, který byl v ceně výletu. Dobře ochucená rýže s karbanátkem, řecký salát a kousek melounu nebyly vůbec špatné. Dalším cílem výletu byl ostrov Marathonisi - Želví ostrov, resp. jeho pláž tentokrát z druhé strany než jsme jej viděli od našeho penzionu. A opět parádní pokoupání. Škoda, že jsme neměli šnorchl s sebou, proplouvání jeskyní bylo úžasné. Jeden malý hoch se tam lehce otřel o medůzu, zachoval se však hrdinsky. Jak by také ne, jmenoval se Hrdina. Obepluli jsme Želví ostrov a ještě jednou se vypravili k želvám naproti Sea View. Vydařený výlet končil opět v přístavu Agios Sostis, odkud jsme šli do penzionu pěšky, kdežto ostatní účastníky výletu rozvážel autobus.

Přiblížil se závěr naší báječné dovolené. Ze zakynthoského letiště jsme odlétali do Prahy posledního května dopoledne. Good bye, my Zakynthos, good bye... Velmi pravděpodobně se někdy v budoucnu znovu uvidíme.

Zakynthos 2014
Kliknutím levým tlačítkem na následující obrázek si spusťte videosekvenci Zakynthos 2014. Příjemně usazeni, s nalitou sklenkou dobrého - nejlépe řeckého - vína se nechte unášet vzpomínkami při fotografiích Jany V. ... Reproduktory můžete mít zapnuté.

Videosekvenci Zakynthos 2014 si lze stahnout  zde .