Letošní zimu jsme ještě nebyli na polské straně Jizerek. Což jsme museli 16. března 2017 napravit. Vše je o domluvě, tvrdí Míra. A když je nedomluva, vyrzí Jana s Liborem vlakem o půl deváté, zatímco ostatní až o půl desáté. Nicméně všichni jsme jeli vlakem do Jakuszyc. Odsud už na běžkách klasicky přes rozcestí pod Cichou Rowniou se závěrečným sešupem na Orle. Bohužel tam oblíbené miodowe neměli, tak jsme museli alespoň pochválit nové Budki dla ptakow. Na mostu přes Jizeru prokázal Míra obdivuhodné kaskadérské umění, což jsme rovněž ocenili. Na Jizerce nás už v chatě Pyramida vyhlíželi Jana s Liborem. Poobědvali jsme tak už hezky všichni pohromadě.
Na české straně byly poněkud lépe neboť čerstvěji upravené stopy než na polské, hezky se nám stoupalo k bunkru a dále přes Vlašský hřeben po Jezdecké. Po Knížecí jsme dojeli na Václavíkovu Studánku. Na Horním Polubném jsme při čekání na autobus zdnotili výlet i přes počáteční nedohodu jako velmi vydařený.